Reference - Carborundum Electrite Benátky nad Jizerou

Realizace: probíhá od roku 2005

Kontaminanty

  • CLU
  • NEL
  • Dehty

Kontaktní osoba

  • Dr. Ing Jiří Marek

Benátky nad Jizerou

autor: Dr.Ing. Jiří Marek

V Benátkách nad Jizerou byly v roce 2006 zahájeny rozsáhlé sanační práce. Mezi kontaminanty, které znečišťují areál hlavního a bývalého pomocného závodu společnosti Carborundum Electrite a.s., patří hydraulické oleje, dehty a chlorované uhlovodíky. Cílem sanace je eliminovat riziko zhoršení kvality pitné vody v blízkých studnách káranského jímacího řadu. Sanační práce budou ukončeny v roce 2013.

Ekologická zátěž v blízkosti významných vodních zdrojů

Z pověření vlády České republiky stanovuje Ministerstvo životního prostředí seznam priorit, který slouží pro řízení procesu odstraňování starých ekologických zátěží. V aktualizovaném seznamu z roku 2002 byla na čtvrtém místě z celkového počtu 833 záznamů uvedena ekologická zátěž v bývalých areálech akciové společnosti Carborundum Electrite v Benátkách nad Jizerou. Čím si zátěž v Benátkách nad Jizerou zasloužila tuto pozici?
Závod Carborundum Electrite se totiž nachází ve vodárensky významné oblasti. Vhodné hydrogeologické uspořádání bohaté na čtvrtohorní štěrkopískové náplavy Jizery se již od roku 1914 využívá k jímání kvalitní podzemní vody, která přitéká ze severní části geologického útvaru "Česká křída". Z tohoto důvodu byla tato oblast v roce 1981 vyhlášena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Poříční voda z Jizery, která se vcezuje do propustných štěrkopísčitých poloh údolních náplavů, je jímána soustavou studní káranského vodovodu. V minulosti byla podzemní voda z této oblasti rozhodujícím zdrojem pitné vody pro Prahu. V současné době je káranskou vodou pokrývána pouze čtvrtina celkové spotřeby v hlavním městě.
Společnost Carborundum Electrite a.s., jejíž areály bezprostředně sousedí s káranským vodovodem, je nejstarším evropským výrobcem brusných nástrojů na bázi korundu a karbidu křemíku. Naši dědečkové si jistě pamatují populární reklamní slogan „Karborundum brousek – za korunu kousek“. Dnes je společnost součástí skupiny TYROLIT Group, která má své sídlo v Rakousku. Tato společnost vyrábí v Benátkách brusné papíry, pilníky, kotouče pro řezání, rozbrušování a jiné brusné nástroje. Co do nároku na prostor je dnešní výroba situována pouze do malé části bývalého rozsáhlého areálu. Výroba brusiva, která má v Benátkách více než stoletou tradici, však v minulosti zanechala negativní podpis na kvalitě životního prostředí. Úniky dehtů, ropných látek a chlorovaných uhlovodíků do horninového prostředí by mohly v případě, kdyby kontaminace odstraněna nebyla, ohrozit kvalitu podzemní vody v blízkých vodních zdrojích.

Na úniky toxických látek naši předkové příliš nehleděli

Areály společnosti se rozkládají podél levého břehu řeky Jizery. Areál hlavního závodu se nachází v městské části Nové Benátky. Od pomocného závodu, který se rozkládá na místě bývalého cukrovaru ve Starých Benátkách, je oddělen slepým ramenem Jizery a komunikací. Oba areály s celkovou délkou větší než 1,5 km a šířkou přibližně 250 m tak tvoří významnou část celkové plochy města Benátky nad Jizerou.
V areálu hlavního závodu byla nalezena ohniska kontaminace zeminy a podzemní vody historicky související s úniky hydraulických olejů a chlorovaných rozpouštědel používaných při lisování a úpravě brusných kotoučů. Část kontaminace souvisela také s provozem plynárny, která dodávala generátorový plyn do pecí, v nichž byly brusné kotouče vypalovány. Průzkumné práce zde potvrdily znečištění zeminy látkami na bázi hnědouhelných dehtů. Analýzy vzorků vody z blízkých studní káranského jímacího řadu prokázaly známky průniku této kontaminace i do podzemní vody. Z těchto důvodů byla také v minulosti učiněna bezpečnostní opatření, v rámci nichž byly některé káranské studny odpojeny.
V areálu bývalého pomocného závodu byly hlavním zdrojem znečištění nadzemní nádrže lehkých topných olejů. V blízkosti tohoto ohniska znečištění se nachází významný zdroj pitné vody pro Benátky nad Jizerou. Ohrožení tohoto zdroje je však nepravděpodobné vzhledem k tomu, že využívá vodu z hlubších partií horninového prostředí. Matematický model zpracovaný pro oblast pomocného závodu však prokázal riziko ohrožení kvality podzemní vody v káranském jímacím řadu, jako je tomu i v areálu hlavního závodu.

Sedm let od průzkumu k sanaci

Pro oba areály společnosti Carborundum Electrite a.s. byla v roce 1999 vypracována analýza rizika, která vymezila rozsah znečištění a definovala jeho rizika pro zdraví člověka a pro životní prostředí. Následně v roce 2004 vyhlásil Fond národního majetku České republiky obchodní veřejnou soutěž k zakázce na výběr dodavatele sanačních opatření. Rozhodnutím komise pro posouzení a hodnocení nabídek byla pro realizaci nápravných opatření vybrána firma Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o. z Chrudimi. Tato společnost provedla v první polovině roku 2005 doplňující průzkum a připravila projektovou dokumentaci sanačního zásahu. Práce na likvidaci ekologických škod byly zahájeny v lednu roku 2006. Celkové náklady na odstranění ekologické zátěže se pohybují ve výši 143 mil. Kč a jsou hrazeny z prostředků Ministerstva financí získaných z privatizace bývalého podniku. Za stát je odborným garantem sanačních prací Ministerstvo životního prostředí.

 

Práce na likvidaci ekologické zátěže byly zahájeny v areálu hlavního závodu. Nejprve byla provedena demolice nadzemních částí budov a následně odstraněna ohniska znečištění v nezvodnělé části horninového prostředí. Ohniska kontaminace v této tzv. nesaturované zóně byla odtěžena a znečištěná zemina odvezena na skládku společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. v Benátkách nad Jizerou. Po dobu odtěžby zemin v ohnisku „Bývalá plynárna“, jež se nalézá v blízkosti zdrojů pitné vody, byla provozována ochranná hydraulická bariéra, která měla za úkol zabránit možnému úniku kontaminace k těmto zdrojům. Provoz hydraulické bariéry spočíval v intenzivním čerpání podzemní vody v bezprostředním okolí ohniska. Z podzemních jímek v prostoru „Bývalé plynárny“ bylo v průběhu zemních a demoličních prací odtěženo také 50 t hnědouhelných dehtů, které byly likvidovány ve spalovně v Ústí nad Labem.
Po ukončení odtěžby kontaminovaných zemin byly výkopy zavezeny inertním materiálem a v každém z klíčových ohnisek vybudovány objekty pro jímání podzemní vody. V blízkosti ohnisek byly instalovány 4 dekontaminačních stanice na podzemní vodu. Provoz stanic byl zahajován průběžně v období září 2006 – leden 2007. Podzemní voda je nyní čerpána z jímacích objektů na dekontaminační stanice, na nichž je zbavována závadných látek. Voda je po průchodu stanicí zasakována zpět do horninového prostředí a částečně vypouštěna do povrchové vody Jizery. Zasakování podzemní vody napomáhá dočištění horninového prostředí od zbytkové kontaminace. Čerpání se současnou dekontaminací podzemní vody bude provozováno až do doby prokazatelného snížení koncentrace kontaminantů pod limitní hodnoty stanovené Českou inspekcí životního prostředí. Po ukončení této části sanace bude už probíhat jen monitoring kvality podzemní vody, který by měl trvat 3 roky. Cílem tohoto monitoringu bude prokázat účinnost sanačního zásahu.

Co se neodtěží, to se odsaje

Na dvou dílčích lokalitách hlavního závodu je pro odstranění kontaminace využito také odsávání par těkavých polutantů metodou ventingu se současným zatlačováním vzduchu do horninového prostředí (airsparging). Z tohoto důvodu byl na přelomu roku 2006 a 2007 v areálu hlavního závodu vybudován rozsáhlý systém odsávacích a zatlačovacích vrtů.
Venting by měl být aplikován po dobu 3 let. Princip této sanační metody spočívá v aktivaci proudění půdního vzduchu vyvolaného podtlakem vývěvy. Do proudu vzduchu jsou strhávány plynné těkavé organické látky uvolněné z nesaturované zóny a vzduch je zbavován kontaminantů v sanačních stanicích průchodem přes filtry s aktivním uhlím. Při airspargingu je vzduch naopak zatlačován pomocí úzkoprofilových vrtů do podzemní vody. Vzduchové bubliny pronikají zvodnělou částí horninového prostředí a strhávají s sebou těkavé kontaminanty. V Benátkách nad Jizerou je airsparging aplikován jako podpůrná metoda pro dočištění podzemní vody a saturované zóny od chlorovaných uhlovodíků. Vzduch nasycený parami trichlorethylenu a perchlorethylenu je zachycován systémem výše popsaných ventingových vrtů. Kombinovaný systém ventingu a airspargingu byl plně zprovozněn v první polovině roku 2007.

V roce 2007 byla pozornost soustředěna na pomocný závod

V areálu bývalého pomocného závodu byly zahájeny sanační práce na konci roku 2006. Do konce února roku 2007 byla provedena demolice nadzemních částí staveb souvisejících s bývalým olejovým hospodářstvím. Následně byly zahájeny zemní práce s cílem vymístit ohniska znečištění v nesaturované zóně horninového prostředí. Podobně jako v hlavním závodě byla i zde provozována po dobu odtěžby zemin ochranná hydraulická bariéra. Po ukončení odtěžby byly výkopy zavezeny inertním materiálem a v největším ohnisku „Bývalé nádrže LTO“ byly vybudovány objekty pro jímání podzemní vody. Systém dočištění podzemní vody je provozován obdobně jako v areálu hlavního závodu, technologie však nebyla doplněna o zatlačování vzduchu, jelikož se v této oblasti nepředpokládá výskyt těkavých kontaminantů. Řízení sanace saturované zóny, která byla zahájena v červenci roku 2007, musí být věnována mimořádná pozornost, protože při významném snížení hladiny podzemní vody by mohlo dojít k výpadku části káranského jímacího řadu.
V oblasti pomocného závodu byla ke konci roku 2007 také zahájena sanace metodou ventingu. Tato metoda je aplikována v místě bývalého skladu hořlavin, kde byly v půdním vzduchu nalezeny chlorované uhlovodíky.

 „Dočista do čista“ za osm let

Účinnost sanačního zásahu v hlavním i pomocném závodě bude v průběhu prací hodnocena formou aktualizace analýzy rizika. V rámci této analýzy budou provedeny odběry vzorků zeminy a podzemní vody a výsledky jejich analýz budou posuzovány s ohledem na možná rizika pro veřejné zdraví a pro životní prostředí. První takové vzorky byly odebrány již v průběhu roku 2007.
Sanační práce v Benátkách nad Jizerou budou ukončeny v roce 2013. Sanace by měla především eliminovat riziko zhoršení kvality pitné vody v přilehlých vodních zdrojích, ale přispěje také k celkovému ozdravení životního prostředí v Benátkách nad Jizerou.

Environmental remediation in Benátky nad Jizerou (Marek, J.)

In 2006 an extensive site remediation started in Benátky nad Jizerou. Contaminants in the area of the Carborundum Electrite main plant and that of the former auxiliary plant belong to hydraulic oils, coal tars and chlorinated hydrocarbons. The cleanup goal is to eliminate risk of decline in water quality in near-by Káraný wells. Site remediation is to be finished in 2013.